Ještě ke včerejšku, to je dobrý téma: který období a proč (bůhví proč) komu co říká. Já mám takňák rád skoro všechno –resp.není LP/CD na kterým by nebylo nějaký famózní místo. Ale jednoznačnej vrchol je pro mě to období 1967-69 + Motely. Pak je určitě výborná etapa s Underwoodovejma….. BongoFury….. Zappa in NYje skvostná deska…… Šejk…… You Are What You Is – ale to je myslím poslední fakt SILNÁ VELKÁ porce. (…líběj se mi ty věci z tour88, ale vemte si z kolika procent to byl 10 i víc let starej matroš).
LP z 80s mi příjdou už evidentně jako obživa, fabrika se musela točit a tak se dost recyklovalo – a FZ bilo srdce už výhradně pro kompjůtrrrr a velký orchestry.
I v 70s už tam cítim dost snahu, aby se to prodávalo, publikum už na to měl. Všecky ty quazi-jazz-rocky mi přijdou, z hlediska U.Meat, trochu konvenční (ikdyž nikdy nešel pod „vysokou“ laťku - a jistě by uměl udělat shit jen pro kšeft). Prostě rockstár dává těm svým věrným, co od ní chtějí….
Proto já mám nej slabost pro tu dobu, kdy jeho kariéra byla absolut nejistá. (jak píše Ryback, že to bylo moc takový potrhaný….) + DIVNÝ, všechno to bylo takový divný.
Mothers 66-69, to byla komerční sebevražda. V 70+80s hráli ty sestavy daleko dokonalej, ale to nepovažuju, za nejdůležitější.
1.Mothers měli určitě největší charisma, ty další sestavy už jen hráli role, co vznikly ještě někde v Garrick Th. Tohle byly Matky osobně.
A ten neuvěřitelnej růst, když si vezmu, kam se dostali za 4 roky od písniček (Freak Out).
|
Registrace nového uživatele 
