JelenaJen si dovolím připomenout co jsem říkal:
a i když byly ženy v Afghánistánu naprosto nevzdělané, byl tam v podstatě klid do té doby, než si ateistický a vzdělaný bolševik s vědeckým světonázorem vzpomněl, že tu zaostalou zemi připojí ke své Říši socialistického Dobra.
Bolševik do Afghánistánu vpadl roku 1979 (roku 1978 tam provedli převrat místní komunisti). Poslední král (Muhammad Záhir Šáh) se sice snažil a provedl řadu reforem (včetně onoho práva na vzdělání žen), ale jak všichni víme, některé nejde zařídit ze dne na den, naše děti chodí do školy povinně 12 let (jestli se to opět nezměnilo) a přesto jsou mnohé blbé jak rozeschlý necky (vlastně, ony nejsou blbé, to už dnes neexistuje, ony jsou dis-kdeco, jen ne blbé a líné). Takže i přes budování škol atd. negramotnost zůstala nemalá (Afghánistán v tom není sám - na takovém Haiti nikdy muslimové nevládli a negramotnost je značná dodnes, a i když u nás už Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, přesto dva moji pradědečkové byli negramotní, ale prababičky, jejich ženy, ne). Dokonce by se dalo tvrdit, že i když byla vzdělanost před Záhirem celkově bídná (ani Britové s tím mnoho neudělali a jejich nadvláda byla do značné míry spíše formální) a vládcové byli obvykle svrženi ne zrovna demokraticky a čestně, v zemi jako takové byl relativní klid a potíže nastaly až s nástupem vzdělanosti - viz komunisti. Je tedy otázkou, jestli zvýšení vzdělanosti bylo pro tu zemi dobré. Skoro to vypadá, že ne. Jistě, je to nadsázka, komunisti byli naočkováni odjinud a ve své podstatě se jednalo spíše o klasické místní měření sil mezi CCCP a USA, kdy místní stát a obyvatelstvo bylo obětováno studené válce, zatímco vlastní obyvatelstvo těchto dvou superimperialistických velmocí (volně dle Rádia Tirana) bylo v klídku a budovalo na jedné straně socialismus a na druhé straně si užívalo blahobytného kapitalismu.
Nevím kolik Mortenson v té době vybudoval škol, ale vzhledem k tomu, že v roce 1978 mu bylo zřejmě 21 let, tak jich asi mnoho nebylo. ;-) |