Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 18:46
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 63702 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 2.8.2022 17:41 - Klub Hudební klub (09:31) 73048
Rockboard (nástupce Progboardu vč. databáze) jede.

ROCKBOARD
mayak1 Mayak1 I live in a progg bubble ... 2.8.2022 11:27  73047
FISH – 13th Star (2007)Aj rok 2007 sa stal obdobím časovej priamej konfrontácie, kedy v podstate súbežne vydali svoje novinky tak Marillion bez Fisha, ako aj Derek W. Dick samotný. Teda samotný iste nie, kolektív spoluhráčov na albume „13th Star“ sa opäť raz výrazne „inovoval“, teda presnejšie, sekundujú mu tu obaja jeho zásadní gitaristi, ktorí ho sprevádzajú sólovou dráhou – Frank Usher a Robin Boult, ktorých dopĺňa ešte na troch trackoch Chris Johnson (Mostly Autumn) a vrátil sa aj klávesák Foss Paterson (ex-Camel), všetky tieto korekcie sú v inštrumentálnom potenciále albumu oproti predošlému „prepadáku“ zásadne cítiť. Na bicie tu hraje Gavin Griffiths (Karnataka, Panic Room).


Skladateľsky na albume prekvapujúco jasne dominuje jeho verný basgitarista Steve Vantsis a aj keď to nie je koncepčný album, textová zložka zásadne rieši Fishov neúspešný vzťah s vtedajšou speváčkou kapely Mostly Autumn – Heather Findlay, ktorá ho opustila krátko pred ich plánovanou svatbou.


A keď sme už pri vzťahovo (bulvárnom) aspekte života Fisha, ten mal dlhší epizódny vzťah aj so speváčkou ďalšej celtic-progovej kapely Magenta (skvelá Christina Booth, aj v ich prípade hudobné médiá istú dobu špekulovali o svatbe) ...


Album „13th Star“ je oproti predošlému „Field Of Crowds“ nepochybne tvrdšie, hutnejšie a inštrumentálne kompaktnejšie a pri spôsobe, ako Fish skladá a interpretuje svoju hudbu, je jednoznačne krokom vpred. Cítiť tu oveľa väčšiu pohodu a starú zohranosť s muzikantmi, ktorými sa tu zase obklopil.


Album trvajúce 55 minút je pomerne vzácne vyrovnané, dĺžka rockových kompozícií je striktne okolo 5 minút a keby týmto dielkom neprechádzala textovo – vzťahová niť Fishovej epizódy osobného citového života, kľudne by mohlo mať v záhlaví logo „Fish and Steve Vantsis“, rukopis skladania inštrumentálnej zložky albumu je po viacerých počutiach skutočne charakteristický.


Zase raz som sa rozhodol, že nebudem komentovať konkrétne každú jednu kompozíciu na placke, ako to robí väčšina z Vás, aj keď je tu istá rozmanitosť a variabilita nálad a skladateľských a interpretačných štruktúr. V zásade na mňa album pôsobí, ako pomerne homogénny, určite kvalitný, jednoliaty celok.


A keď sme pri obligátnom porovnávaní "Fish versus H-Marillion" v roku 2007, ako „nestranný sudí“ to tentokrát za seba dovediem ku zmierlivej plichte ...


7,5/10
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 1.8.2022 23:05  73046
MiroMimo "naší" civilizaci. V Portugalsku :-)
artfan Artfan 1.8.2022 22:28  73045
MiroJejejej...To bude šichta...takže vyhrnout rukávy a s chutí do toho a...teď nevím, kolik je hotovo...hehe
mayak1 Mayak1 I live in a progg bubble ... 1.8.2022 21:09  73044
Ivan... 99 minút Marbles sa Ti zdalo veľa, takže teraz šup - hodnotiť poctivých 108 minút plnohodnotného dvojalbumu Happiness Is The Road, lebo inak sa to proste nedá ...
artfan Artfan 1.8.2022 20:45  73043
Marku, pánovéZase mám Hjústne problém. Happinnes Is The Road je oficiálně dvojalbum??? Nebo hodnotíme jen tu první desku?
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 1.8.2022 20:13 - Oblíbené kluby (09:17) 73042
na tohle se těšímMoonage Daydream (2022) | Recenze - Uživatelské | ČSFD.cz
:-)
mayak1 Mayak1 I live in a progg bubble ... 1.8.2022 18:30  73041
Marek... a kde si teraz, mimo civilizáciu ?

Počúvam zase po cca 10 rokoch album Fish - "13th Star", vyjadrím sa asi až koncom týždňa po koncerte King Buffalo v Krakowe, zistil som, že si z albumu veľa nepamätám ...
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 1.8.2022 18:05  73040
Pěkně, Miro. V podstatě to vnímáme stejně, jen jsi k těm prvním skladbám kritičtější. Tohle je spolu s Fugazi možná moje nejméně hrané album Marillion vůbec, takže mě spíš překvapilo, že jsem to nestrhal :-) Jak ale teď jedu několik týdnů na vlně týhle fenomenální skupiny, hodně toho odpustím.
mayak1 Mayak1 I live in a progg bubble ... 1.8.2022 17:15  73039
Marillion – Somewhere Else (2007)Áno, je to nesmierne náročné, prísť po diele, akým je „Marbles“ s niečim novým, čo vysoko nasadenú laťku kvality udrží, a priam sci-fi, aby to bolo ešte lepšie, silnejšie, či výraznejšie ...


Samozrejme nestalo sa, Marillion sa v podstate vrátili ku modelu tvorby albumu a štruktúry skladania kompozícii, ako na troch predošlých štúdiových produktoch pred vydaním dvojalbového „Marbles“.
Takže výsledný efekt je v podstate návrat do svojho štandardu, s ktorým fungovali na prelome Milénia.


„The Other Half“ je na otváraciu kompozíciu málo výrazná a v kontexte tvorby H-kapely je šedou, priemernou, bezvýznamnou myškou.


„See It Like A Baby“ je jasná rádio-hitovka, z vlastnej skúsenosti viem, že častejšie hraná aj koncertne, na mňa pôsobí skôr neutrálne ...


„Thank You, Whoever You Are“ je mierne melancholickejšia a viac typická skladbička, charakterizujúca portfólio kapely. Celkom príjemné, ale iste žiadna bomba.


Najkratšia na albume „Most Toys“ je jednoduchá odrhovačka a tá tvár Marillion, ktorá sa mi „páči“ asi najmenej. Jej neprítomnosť by tu skôr potešila, ako by mala čímkoľvek nadchýnať...


Titulná „Somewhere Else“ je celkom iné kafíčko, toto je pre zmenu tá tvár pätice, ktorú môžem počúvať bez výhrad. Zase trochu pošmúrnosti, melanchólie a smútku, ale takého, čo skôr po odznení nechá pocit príjemnej hudobnej emócie, je celkom pekne vygradovaná a zanechá pozitívnu stopu na Duši ...


„Voice From The Past“ je ďalšia dávka melanchólie, ktorú môžem a ktorá robí tento album silnejším po jeho neslanom – nemastnom úvode a dvíha jeho úroveň na vyšší level, u mňa výborné ...


„No Such Thing“ pokračuje v trende predošlých dvoch skladieb modulovaným vokálom a temne smutnou atmosférou, opäť track, ktorý je veľmi dobrý, až skvelý ...


Druhý najdlhší song, po titulnej skladbe – „The Wound“ je už dynamickejší a dramatickejší kúsok a udržuje kvalitu druhej polovice albumu na veľmi slušnej úrovni, ale bomba to zase nie je. Ale spokojnosť, H-Marillion s klasickou tvárou ...


„The Last Century For Man“ je éterická bluesovka, ktorá sa nikde neponáhľa, plynie ako pomaly a pokojne tečúca riečka. Ideálna vec pre tanec zamilovaného páru v tesnom, intímnom objatí ...


Ako epilóg je „Faith“ umiestnená na správnom mieste, z počiatku akustická, jemná krása so záverom spejúcim ku akémusi tichému zmiereniu ...


Celkove možno o albume „Somewhere Else“ povedať/napísať, že je ako ťažšie sa rozbiehajúci bežec, ktorý si postupne našiel ten správny rytmus a celkom zdarilo dobehol do cieľa a nenechal v ušiach (a emóciách) nejaké negatívne pachute ... ale má istú mieru „smoly“, že vyšiel bezprostredne po „Marbles“ a namlsaný fanúšik má pocit, akoby práve zjedol krajec jednodňového uschýnajúceho chleba bezprostredne po porcii Sacherovej torty ...


Vrámci „Somewhere Else Tour“ som kapelu po tretí krát videl /počul na živo, tentokrát v krakowskom Klube Studio a bolo to tradične výborné, ale zážitku z „Marbles Tour“ sa to zase určite nevyrovnalo ...


7,5/10


https://www.setlist.fm/setlist/marillion/2007/klub-studio-krakow-poland-73d21a0d.html
artfan Artfan 1.8.2022 13:36  73038
Somewhere ElsePepo, teď se v hodnocení Somewhere Else krásně solidně lišíme....hehe A tak to ma byt, tak je spravne...
Marku, Tvému hodnocení rozumím...hehe
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 1.8.2022 13:13  73037
Pepa, IvanDíky za pěkné počtení. Od Pepy jsem se teda asi třikrát dozvěděl, že je tohle album lepší než Marbles. Takže bych rád podotknul, že se mýlí, hehe.
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 1.8.2022 13:09  73036
MiroDěkuju za tip. Poslechnu po návratu do civilizace.
artfan Artfan 1.8.2022 10:39  73035
Marillion – Somewhere Else (2007)

Tady už nejsou opusy delší než deset minut a nejdelší skladby přesahují jen sedm minut. Za mě je to škoda. Ale na to umělci nehledí, tak jsem bral, co deska dávala.

The Other Half
Bez nějaké přípravy a upozornění šup rovnou do skladby a alba, to nemám moc rád. Docela hezká zvonivá ?kytara? v melodii, to náhlé zpomalení a klavír plus kytarové sólo a následná část jsou fajn, na závěr kytarové sólo, nic bombovního na úvod, jen taková obyčejná rocková píseň o lásce.

See It Like A Baby
Ty klidné pasáže jsou celkem dobré a zajímavé, ale to mnohonásobné opakování „see it like a baby“ je už otravné, závěrečné vyvrcholení a pointa v textu nebyla hudebně moc podpořena, takže z toho vyšla málo záživná skladba, která přijde, dá najevo, jsem tu a odezní, málo, moc málo.

Thank You, Whoever You Are
První skladba v pomalejším tempu, k tomu namíchány v refrénu mohutné smyčce, v refrénu klavír a zajímavá kytara, co mi chvílemi zní jako housle, hlavně kvůli refrénu to vyznívá přeslazeně, jen další obyčejná rocková písnička, taky přijde, zazní, odejde a nic nezůstane.

Most Toys
Tak tady to do mě Hogarth i s kapelou napálili naplno hned od první vteřiny, jako by se báli, že něco nestihnou. Asi sdělit mi ten plytký mravokárný text. Skladba zní jako rozjuchaná „hitovka“ pro nedělní odpolední rozhlasové vysílání. A já si spolu s masami těch správně hodnotící tabulky chápajícími posluchači říkám, má to skupina Marillion zapotřebí? Poslední ze čtveřice úvodních a zbytečných skladeb na albu.

Somewhere Else
Konečně. Až tady. U šesté skladby mi byla poskytnuta trocha té artové radosti. Hezky jde k sobě hlas s klavírem a klouzající až naříkající kytarou, pod tím spolehlivý Trewavas, Pěkný je okamžik, kdy začne kytarové sólo a po několika vteřinách se utopí v nastupujícím klavíru. Krásně vygradovaný závěr až v hard rockové intenzitě: „I´ve seen enough….“. Hogarth tady nezpívá popově, což jsou body plus, skladba mě bavila, hlavně svou atmosférou, nejdelší na albu, byť ani ne osmiminutová, asi nejlepší.

Voice From The Past
Pomalá skladba s mnohoslibným názvem, líbí se mi tady naléhavý Hogarthův zpěv (sdělující neradostné vize), skladba mě baví. Je (jakoby) bez refrénu a potvrzuje se mi, že to tvorbě skupiny svědčí. Do textu také zakomponován název desky (Somewhere else), což přispívá k jakési kompaktnost díla. Další dobrá skladba.

No Such Things
Píseň s mírně zmodulovaným Hogarthovým hlasem, udržuje po celou svou krátkou dobu trvání napětí a tajemnou atmosféru, jakoby úsporná, ale baví mě, za povšimnutí stojí, že opět skladba bez hitparádového refrénu a JE pěkná, zajímavá.

The Wound
Nevzrušivá a vyprávěcí píseň se polorychle sune vpřed, dobře se mi to poslouchá, skladba není nudná, hudebně se v ní pořád něco děje, hezký je ten asi dvouminutový pomalu se valící závěr, hlavně díky bicím a zpěvu.

The Last Century For Man
Skladba v bluesovém módu, pochmurná vize budoucnosti pro lidstvo je vykřičena v moc hezkém vzedmutí před závěrem skladby. A působivý pak je i mrazivý vichr na úplný závěr, který se ozve po posledních slovech Hogartha: „God help us all“. Předčasné vyvrcholení alba?

Faith
Ale ne, toto je příjemný a milý závěr v podobě křehké skladby o víře a lásce. Asi proto a pro mě dobře, použitá akustická kytara a v úplném závěru jeden jediný „hostující“ nástroj na albu.

Deska má jiný zvuk než předchozí Marbles. Je taková „moderní“ na tu dobu a já nemohu říct, že by mě to nějak povznášelo. Některé písně zní jakoby určené pro rozhlasového posluchače a širší veřejnost. Skalního fanouška skupiny zřejmě deska potěší, ale pro progového fanouška je na ní dost málo.
Celý jeden poslech desky jsem sledoval texty a určitě mi to pomohlo k plastičtějšímu a objektivnějšímu náhledu na dílo.
Deska mi přijde dramaturgicky nevyvážená, kdy první část je stylově a úrovní jinde než zbytek. Kdyby nebyly na desce první čtyři skladby, bylo by mé hodnocení (možná) vyšší. Takto:

2,5/5
pepanovacek PepaNovacek 1.8.2022 07:46 - Oblíbené kluby (09:29) 73034
Fish - 13th Star - 2007

Circle Line
Parádní kousek na úvod. Skvělá baskytara, moderní, svěží zvuk, super kytarové vyhrávky v pozadí, poměrně tvrdá skladba – a tahle poloha Fishovi sakra sluší, a mně se hodně líbí. A výborné refrény, trošku kašmírovské. A ten úplný závěr je taky vynikající. Jo, jo, tohle můžu, tohle mě moc baví.


Square Go
Opět výborná basa se skvělým, hutným zvukem, valivé tempo, zase docela tvrdá skladba, uprostřed znovu klávesy trochu v duchu Kashmir. Moje rockerské srdce plesá, protože tohle je muzika, kterou miluju. A úplný konec je zase výborný.


Miles De Besos
Ježíši, ta basa je k posrání nádherná, a není to náhodou kontrabas? Honzo? Zní to tak – a zní překrásně. Tohle je zatím největší bomba z těch prvních tří, ač zdaleka nejměkčí. Skvělé vokály, a Fish zpívá neuvěřitelně. Pravda je, že si nedělám iluze, jak se ve studiu dá spousta věcí vylepšit, na videu The Perception Of Johnny Punter, které jsem dával před pár dny, zpívá taky výborně, ale našel jsem ze stejné doby taky třeba Vigil, a tam je zpěv úplně příšerný.


Zoe 25
Opět na úvod jen Fish s klavírem a kytarovým pidlikáním – pan zpěvák, skutečně lahůdka. Tak první dvě písničky celkem tvrdé, druhé dvě pro změnu pomalé, takové skoro balady, ale všechny čtyři nádherné, a jasné bomby. A když jsem výše napsal, že Vypadá to, že rok 2007 byl jak pro Marillion, tak Fishe poměrně úspěšný, protože Somewhere Else i13th Star jsou lepší alba, než ta předešlá, tak musím doplnit, že Fish se mi líbí mnohem víc, než Marillion. Zatím. A nemůžu se zbavit dojmu, že baskytara je zatím naprosto dominantní, jsem jí zcela uchvácen.



Arc Of The Curve
Podobný začátek – pidlikání na kytaru + klavír a pak se přidá Fish se svým úchvatným hlasem. Znovu baskytara, která doslova trčí – i když to tak slyším možná jen já sám, nicméně mám pocit, že celkově je tohle album nějaké jiné. Nebo co. Hehe. Opět moc pěkné vokály, které zpívá Lorna Bannon z Middle Of The Road, no a musím konstatovat, že v polovině alba asi zazněla zatím nejslabší skladba, stěží skorobomba.


Manchmal
Hurá, zase trochu přitvrdíme. Po skvělém refrénu se to parádně rozjede. Už jsem Vám, hoši, říkal, že občas se mi zdá, že Fish zpívá trochu podobně jako Ian Anderson? Myslím, že ne, a tak Vám to tedy říkám teď. A protože se mi zdá, že i tahle písnička je jen skorobomba, tak si zkusím dát pauzu, jestli to pomůže.


Openwater
Tady asi nepomohla. Hehe.


Dark Star
A tady asi jo. Výborná skladba, sloky na sedm dob. Ale stejně, po té smršti v úvodních čtyřech písničkách …


Where In The World
Krásná pidlikací kytara s pianem, taková pomalá, smutná písnička.


13th Star
A končíme další pomalou skladbou, trošku ve stylu Pink Floyd (ty vokály), pěknou, avšak …


Takže. Marillion 2007 = 10 skladeb, Fish 2007 = 10 skladeb – a už podruhé zcela jasné vítězství Fishe. Co mě velice zaujalo, je fakt, že po dopsání svých blábolů, jsem zjistil opravdu pro mě zajímavou informaci. Źe totiž hlavním autorem hudby na albu byl Steve Vantsis, který navíc nehraje jen ba baskytaru, ale taky na klávesy a kytary. Proto asi se mi tak líbila ta basa, a proto je taky nejspíš tohle album dost jiné. Myslím, že úloha, kterou tady Steve Vantsis hraje, je podobně dominující, jako ta, jež měl Steven Wilson na albu Sunsets On Empire. Polovina skladeb jsou bomby nebo skoro bomby, druhá polovina je „jenom“ vynikající, celkově opět velice nadprůměrná deska, dokonce bych řekl, že jedna z těch nejlepších.


9/10


[ 63702 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt