Marillion - Sounds That Can't Be Made Zvuky, které nelze vytvořit, neboli Sounds That Can't Be Made z roku 2012, je 17. studiové album kapely a pro mnohé představuje genezi toho, co by mohlo být považováno za nejbrilantnější a nejzralejší fázi kapely Marillion. Tento vskutku vysoce originální název je jedním z nejlepších, jaký kdy kluci dokázali vymyslet. Osobně mám rád i jiné úderné pojmenování alb, jako Marillion.com, nebo třeba Marbles. Deska je ukryta ve velmi elegantním obalu, jedněm z nejlepších. Pro mne patří tato nahrávka zcela určitě mezi nejlepší pětici jejich alb, protože obsahuje jedny z vůbec nejlepších songů celé bohaté a rozsáhlé kariéry. Většina z nich disponuje silným hitovým potenciálem a spolu s brutálně dynamickým zvukem a moderním soundem, dělá z alba Sounds.... totální perlu prog rockového stylu.
Album začíná 17. minutovým eposem Gaza, jednou z nejsilnějších písní v celém katalogu kapely. Je to také jejich nejpolitičtější věc, komentující situaci v okolí pásma Gazy. K dalším brilantním číslům řadím titulku Sounds That Can't Be Made, zasněnou romanťárnu Pour My Love, dynamický granát Power, romantické vyznání městu, píseň Montréal a další mega hit Lucky Man. Při celkovém součtu je to tedy šest famózních songů z osmi, které posílám k naprosté špičce mezi desítkami a desítkami jejich vlastních skladeb. Číslo tedy mimořádně vysoké, stejně pak vysoké musí být i mé celkové hodnocení.
Sounds That Can't Be Made je fantastické album od začátku do konce, nesmírně dobře napsané a nádherně provedené, má opravdu moderní, pokrokový nádech. Jde o jedno z mistrovských děl symfonického art rocku. A pravděpodobně i nejlepší dílo kapely od dob Marbles.
10/10
|
Registrace nového uživatele 
