3 - …To The Power Of ThreePo krátké epizodě Emerson, Lake & Powell vznikla druhá krátkodobá kapela, tentokrát nesoucí v názvu pouze číslo 3. Ta začínala jako spolupráce Carla Palmera s americkým multiinstrumentalistou, zpěvákem a skladatelem Robertem Berrym, který se ve 3 kromě zpěvu chopil kytary a baskytary. Až později se k nim přidal i Keith Emerson. Jedinou desku …To The Power Of Three vydali v roce 1988, ale nebyla úspěšná a i tato kapely brzy zanikla a upadla v zapomnění. A opravdu není o co stát, na desce není jediná skladba, která by mě aspoň trochu zaujala. Tím neříkám, že ji nedokážu poslouchat, ale nebýt těch jmen muzikantů, tak o ni ani nezavadím. Emerson tu plní roli spíše doprovodného muzikanta a nijak nevyčnívá, což ale ani nebylo záměrem. Ani Palmer tu nehraje nijak zajímavě a Berryho zpěv mě také nikterak neokouzlil, jeden z mnoha zaměnitelných hlasů, který je celkem typický pro mnohé AOR spolky. Ono by mi to ani nevadilo, protože jejich snahou bylo nahrát komerčnější rockovou desku. Ale to se nepovedlo, v žánru poprocku/AOR vzniklo opravdu mnoho zajímavějších počinů, které mě dokážou bavit, ale tady se nemám moc čeho chytit, nebo to jsou jenom takové drobky, které to nezachrání. Náznaky přiblížení k minulosti ELP jsou slyšet v Desde La Vida a On My Way Home, ale celkově to na mě také moc nepůsobí. Zajímavé je, že se kapela pustila i do coververze Eight Miles High od The Byrds, jenže proti originálu je to hodně divná verze s diskotékovým zvukem. Když si budu chtít poslechnout něco ve stylu ELP, po tomhle nesáhnu, když budu chtít něco z AOR, také sáhnu po něčem jiném, …To The Power Of Three tedy hodnotím jako vcelku zbytečnou desku.
2/3 |
Registrace nového uživatele 
