Ray Wilson koncertBounty Rock Café bylo vyprodané a našlapané, jako jsem ho ještě nezažil. První příjemné překvapení večera bylo, když jsem po nástupu kapely viděl, že kromě běžných nástrojů je zde i sličná houslistka a mladý saxofonista a flétnista. Ten během koncertu také hrál baskytaru. Druhé příjemné překvapení bylo, že to do nás napálili hned v úvodní skladbě hitem Congo. Pak byl setlist založen - a to bylo pro mě také překvapení - na starých a starších skladbách Genesis, Phila Collinse a Petera Gabrila. Takže byla hned druhá That´s All a dál na přeskáčku, co si vzpomenu, In Your Eyes, Another Day In paradise, No Son Of Mine, Follow Me, Follow You, kterému prospělo netradiční sólo na housle, In The Air Tonight, Solsbury Hill, Land Of Confusion, Home By The Sea, kde si na druhou část zřejmě netroufli a nedali ji. Pro mě absolutním vrcholem koncertu bylo provedení Carpet Crowler, které Wilson zazpíval skvěle. Jeho provedení vytáhlo i slzy z mých očí. Jen škoda, že tento vrchol byl ani ne v polovině koncertu. Kromě několika jeho vlastních věcí jsem ještě zaznamenal Knockin´On Heaven´s Door, které bylo pro mě trochu překvapivě v přídavku. No a čekal jsem celý koncert jestli třeba až na závěr dají Calling All Stations. Nedali. A nevím proč a cítil jsem to trochu jako zklamání. Vyzdvihnout bych chtěl určitě Wilsona za zpěv. Jinak koncert měl solidní a čitelný zvuk, ale ne úplně stoprocentní. Hlavně houslistka byla chvílemi vytažená hodně dopředu a někdy se úplně ztrácela. Také klávesy byly zbytečně vzadu možná na úkor basy, která místy duněla nadevším ostatním. Kromě Raye hrál druhou kytaru a zpíval vokály jeho brácha Steve. Ostatní členové kapely byli snad až o dvě generace mladší Poláci. Na koncertu byla skvělá až výjmečná atmosféra a bylo poznat, že to oba bratry těší a vychutnávají si ji. Takže suma sumárum byl to hodně dobrý hudební zážitek. |