Queen - News Of The World (1977)Po předešlé pohodové a uvolněně rozmáchlé desce udělali Queen dvě věci. Předně dali do hraní víc přímočaré energie, skladby jsou sevřenější, hutnější, rázné místy až silově. A taky otočili reflektor do publika - cíleně hecují, rozhýbávají, oslovují diváky. Obojí se zřetelně ukazuje na úvodní dvojici skladeb, ale i další kusy jsou protkány výkřiky typu c'mon, honey a podobně. Zjevně tedy od počátku měli v mysli představu živého hraní pro větší publikum. Už se nechtějí emotivně rozplývat spolu s ním (jako v Teo Torriate) nebo souladně vzývat blíže neurčená nebesa (Somebody To Love). Chtějí dirigovat dav, vtáhnout ho do hry, kterou řídí. Jelikož mám vrozenou nedůvěru ke všem formám hromadných činností a jsem citlivá vůči jakékoli manipulaci, není mi tahle stránka jejich tvůrčího vyjádření, která se na albu dostává výrazně do popředí, příliš milá. Začíná převládat show.
Cit pro velkolepé vyjádření měli Queen vždycky, bezpochyby. Od začátku se rádi předváděli. Ale bylo v tom víc lehkosti, hravosti, a taky trochu plastičtější odstínění. Mění se i Mercuryho pěvecký projev. Asi nejlíp je to vidět na (jinak mojí oblíbené) Spread Your Wings. To je ohromná, vnitřně členitá epická skladba. Tedy, mohla by být. Klavírní intro se ale topí pod silovým zpěvem, který do toho jde od začátku naplno, a drama se odehrává spíš jen ve slovech - text je jeden velký příběh, ale zatímco ve slokách má ještě jakž takž výraz, refrény jsou ve znamení jediného klenutého gesta, hlavně hodně dlouhých otevřených samohlásek. Mám pocit, že Freddie víc myslí na to, jak při zpěvu vypadá a jak působí, než aby byl duševně přítomný u toho, co zpívá. Je to zatím jenom dílčí posun, ale právě tady se začala rodit podívaná pro velké stadiony. Queen už jsou pevní v kramflecích a začínají vystupovat velmi sebejistě.
Sebejistota už jim zůstane, pouze na omezenou dobu se u nich zabydlí další výrazný nový rys, a to je otevřená sexuální provokace. Od Get Down, Make Love vede přímá linka až k Body Language, samozřejmě podepřená odlišnými hudebními prostředky. Předešlá deska byla ve znamení lásky, touhy a milování, tady se ocitáme uprostřed hustého erotického dusna. Různé formy laškování si Queen budou pár let užívat, příště kupříkladu s děvčaty na kole, zcela pak tuto rovinu opustí spolu se zcivilněním a zvážněním alba The Works.
Celkově mě deska úplně nebaví, i když jsou na ní výrazné nápady a moc pěkné písničky. Profláknutá vstupní dvojice skladeb mě přímo neirituje, ale nijak jejich poslech nevyhledávám. Sheer Heart Attack je nějak dezorientovaně zběsilá, poletuje vzduchem jako nadupaný hmyzák, kterému trvá tři a půl minuty, než trefí otevřené okno. All Dead, All Dead se mi líbí, je klidnější, má vnitřní vývoj, a přitom jasnou energickou linku. Spread Your Wings přes uvedené výhrady miluju a pamatuju si, jak mi v dospívání rezonovala. Roztáhni křídla a leť, vypadni odsud, neposlouchej škarohlídy. Podobné poselství má potenciál dodat naději a sílu. Hezky k ní sedí do dvojice Fight From The Inside, která pro změnu zdůrazňuje, že pro samé sny a vize člověk nesmí zapomenout makat. Get Down, Make Love si užívám, Freddieho panovačné pokyny jsou hezky vyvážené nervním blouděním nástrojů. Po téhle jízdě ale jako by albu došel dech. Sleeping On The Sidewalk je rozbředlý omyl a zbylé skladby si při nejlepší vůli nedokážu moc vybavit. Slabší čtyři hvězdy.
4/5 |
Registrace nového uživatele 
