Olias
--Rocková zpovědnice na Radiu BEAT, 3.12.2013 (opět díky Aleši!!!)
#Moderátor – Přátelé dnes v rockové zpovědnici je Michael Kocáb, Michael Kocáb, samozřejmě kvůli tvému novému projektu, ale možná i kvůli tomu abychom vzpomínali. Teď si splnil své povinnosti vzhledem k televizi a vzhledem k svému příteli Franku Zappovi, který vlastně dnes..eee… jak bych to řekl, no dne je 20.výročí jeho úmrtí. Vy jste se poznali kde? Kdy? Jak?
#Kocáb - …e no..my..je… já jsem prostě jednou, myslím že to bylo v roce, teď nevím jestli 87, nebo 88, byl v Americe, měl jsem tam tehdy takovou, e ale to k ničemu nebylo, ale měl jsem tam americkou manažerku , která se snažila jako mě vytáhnout ven, vono to nešlo zpoza té opony železné, nicméně jsem ji vyslovil přání, že bych se chtěl setkat s Frankem a okamžitě jsem ji dostal do neřešitelné situace, protože to nedokázala zařídit. Snažila se, volala všude možně, vždycky říkala : už to bude, už to bude… nakonec musela vybalit tedy že to nedokáže. Já jsem ji říkal, tak prosím tě sežeň jeho číslo, respektive jeho adresu, já už si to zařídím sám, no to jsem zvědavá jak to chceš udělat. No tak jsem prostě vyrazil na tu adresu, postavil jsem se před ten barák, kterej jsem ňák našel, ani jsem si nebyl úplně jistý, že je jeho a tak jsem odhadl, to číslo seděla tak asi to bude Zappův barák. Klepal jsem se samozřejmě …
#Moderátor - …a to bylo v Kalifornii, nebo v New Yorku?
#Kocáb – Kalifornii… a stál jsem tam a stál, hodinu, dvě, tři, a když je člověk mladej, tak je tvrdohlavej, dneska už bych to neudělal, dneska bych to zabalil možná za půl hodiny, nevím. No, a ňákou třetí hodinu předpokládám skutečně vylez tenhle velikán v mých očích, naprostý velikán dodnes s vodpadky do popelnic. Úplně typická Zappovská záležitost, že jo, tak jsem se tam přimotal on se dal jakoby na úprk, ne ale neutek ale tak jako spěchal k těm svým vchodovým dveřím,…
#Moderátor - …byl vodtažitej…
#Kocáb - …byl vodtažitej, a já jsem na něj zamával a zavolal, a on nakonec přece tak opatrně s takovým jako ke zlýmu psovi, víte, se jako přiblížil, já jsem mu podal svoji desku, tehdy Odyssea, což byla vážnohudení záležitost, docela jako výpravná s operními zpěváky, s Petrem Dvorským a dalšími, on si to myslím, ale teď nevím, ale myslím, že zašel s tím do baráku, poslech si to a za chvilku opět vylez teda, neví tak za dalším pět, šest minut a pozval mě dovnitř. Už se mu to jako líbilo už se chytil, říkal co jste zač, že tak jsme si povídali, začal mi hrát svoji muziku, vážnou, perfektní, a pamatuji se čím jsem ho chytil, čím jsem ho do určité míry dostal. Protože on měl neskutečně komplikované partitury v tom by se nikdo pořádně nevyznal a já jsem byl těsně po konzervatoři a to znamená že sem byl jako nabiflovanej a já jsem byl schopen přesně vědět kde se co hraje, jo koukat, hele tady tohle, tohle to tohle a přesně jsem měl naprostou orientaci v tý jeho partituře i když jsem to slyšel poprvé v životě, a to si říkal to musí bejt nějakej hudebně vzdělanej kluk, pak jsem mu pouštěl, jak jsem říkal své pecky, no asi dvě hodiny, nebo tři jsme tam zůstali a od té doby jsem velmi rychle nastartoval naše přátelství, pak jsem ho ještě navštívil, během této návštěvy ještě jednou, nebo dvakrát, pak znovu, pak on se objevil v Praze, pak jsem byl u něho dokonce tři neděle jednou ..ee..e… jako na dovolený, kde jsem s ním, .. e… prostě… e… nechci říct pracoval, chodil jsem s ním do studia, tam jsem ho spíš pozoroval při práci, taky jsem tam něco jako zkoušel ale tak… no a to bylo krásný přátelství ovšem velmi krátký. Já jsem od něj chtěl načerpat, jo, protože to bylo skutečně něco mimořádnýho. On byl génius v pravém slova smyslu, ale bohužel byl nemocný velmi těžce, už měl rakovinu a ještě jsem s ním při poslední návštěvě, si pamatuju jak jsem s ním obcházel, pak nakonec se začal spoléhat dokonce i na to, takové ty alternativní felčary, jo. On říkal já tam půjdu, voni mě k tomu nutěj, já tomu nevěřím, ale zkusím to. Člověk má vyzkoušet všechno. Tak jsme navštěvovali tydle ty lidi no a pomoci mu nebylo… jen si pamatuju takovou drobnost, že ho, on hodně kouřil a já jsem mu říkal eee….eee.. Franku to bys měl přece přestat, ne, vždyť máš jistou rakovinu, říká ne oni mi řekli doktoři, pokud že přestanu že zvýším svoji šanci na uzdravení, no, nebo prostě na nějaký latentní potenciální třeba i krátkodobý uzdravení a já toho nejsem schopen. Tak pak mi Gail, jeho žena říkala že poslední cigaretu vykouřil pět minut před smrtí a proč toho nebyl schopen mi popsal, protože on byl zvyklý tvořit s tím cigárem jako…
#Moderátor - …hmmmm…
#Kocáb – Najednou bez toho cigára mu to nešlo a už se toho nechtěl vzdát. Bylo to nádherný setkání uf plné různých jakoby i takových jako hmmm, zvratů on třeba se jednou objevil v Praze ze štábem televizním a začal natáčet film o mě, tenhle velikán… Když jsem dělal odsun, jsem si říkal kdo já jsem, aby Zappa o mě točil film. Ňákej krátkej film, jako o tom odsunu, ono ho to fascinovalo, že muzikant může dělat takovouhle jakoby politickou práci. Nebo jsme ho vyzvali aby hrál v našem filmu „Pražákům těm je tu hej!“ a ačkoli měl za sebou armádu různých manažerů, to on byl jako po této stránce naprosto jako situac..(nesrozumitelné) no tak stejně to udělal bez smlouvy řekl to tam prostě dáme ať si všichni manažeři trhnou nohou… je to tam skutečně, písnička „Fine Girl“ mimochodem…
#moderátor - …kterou si dáme…
#Kocáb - ...si můžeme zahrát….
#Moderátor - …ještě teda vystoupil tady na tom slavném koncertě „Good bye CA“, že jo..
#Kocáb - ..ano a tam, tam jsme se na to chystali, on řekl, že je to jeho vlastně poslední vystoupení s kytarou, že dlouho před tím nehrál, dlouho ovšem pro něj znamenalo pár měsíců, protože byl nesmírně činorodej, že jo, nakonec to bylo jeho poslední vystoupení v životě, to jsem se dozvěděl, pak měl ještě ve Frankfurtu nějakou vážnou hudbu, ale na rockovou kytaru hrál naposled tady v Praze, a musel to zkrátit protože se mu udělalo špatně, bývali bychom hráli víc spolu, ale už neměl sílu ani na tu kytaru, už to ani neudržel, a dal krásný sólo, které je zaznamenáno na desce „Adieu CA“ Pražského výběru, no ale jak říkám už to byla jen jedna písnička.
#Moderátor - …hmmmm, takže Frankie…….je to dvacet let
#Kocáb - …Frankie ges to sun…
#Moderátor - ….a snad se tam máš…tak Fine Girl…
#Kocáb - …goes to heaven |