Gentle Giant - Acquiring the Taste (1971)Hodnocení první desky jsem odbyl stejně, jako ona odbyla mě, hehe. Od Acquiring the Taste jsem tedy nic extra nečekal, i když malé světlo naděje, že se karta obrátí, jsem určitě pociťoval. Nakonec musím při třetím poslechu říct, že se mi deska líbí o mnoho víc než prvotina, resp. ve mně dokonce zanechává nějaké dojmy, hehe. Hned úvodní Pantagruel's Nativity považuji za nejzásadnější klenot alba, jen je škoda pouze průměrné práce kytaristy, který se bohužel neblaze podepsal i na některých dalších válech. Chvílema předvádí otravný androš, chvílema generické pentatonické kvílení bez špetky skutečného charakteru. Za mě veliká škoda. I tak je to ale pecka s dokonalou atmosférou a úžasnými vokály. Vzpomněl jsem si Crimsoního Lizarda. Edge Of Twilight mi přijde jako takové volné pokračování přechozí skladby. Atmosféra je stále velmi působivá, kytara neprudí a když se rozezní klávesy se svým vesmírným schodištěm (takhle si to představuju, když ten motiv slyším), rozplývám se. Nádhera !!! The House, The Street, The Room mi chvílemi hodně připomíná Crimsoní Cat Food, je však okořeněná spoustou postranních motivů, meziher, hračičkování a kličkování různých nástrojů mezi sebou. Úžasný zážitek. Než to opět pokazí kytarista, který podle mě ostatní většinu času vůbec nestíhá sledovat a opět se potácí ode zdi ke zdi ve svém pentatonickem boxíku s občasnými zakopnutími mimo něj. Ach jo. Následující titulní Acquiring the Taste je taková krátká mezihra a z nějakého důvodu mi připomíná zvuky starých adventur z počátku 90. let. Užívám si příjemný flashback. Námořnická Wreck jest naprostou lahůdkou. Výjimečně se mi tu líbí i práce kytaristy. The Moon Is Down je další skvost. Nestačím se divit, kde se všechny ty zvuky a nápady berou, ale jsem naprosto unešený. Při poslechu Black Cat jsem si vzpomněl na Floydy a jejich Lucifer Sam. Je samozřejmě taky o kočce a obě skladby se snaží zachytit určitou kočičí neproniknutelnost a tajemství. Plain Truth už mě bohužel trochu nudí, i když ústřední kytarový motiv se mi moc líbí. Dovedu si ho ale spíš představit v rukách nějaké přímočařejší kapely, která jeho potenciál využije naplno.
No. Až na některé výhrady výše mě tato deska docela dostala. Dokonce zajdu až tak daleko prohlášením, že některé vrcholné momenty tohoto alba ve mně vyvolaly podobné pocity, jako to nejlepší z desek Genesis nebo King Crimson. A to jsem tedy (obzvlášť po nevýrazném debutu) absolutně nečekal. Abych nezapomněl...zvuk naprosto excelentní, vyvážený, prostě dokonalý. |
Registrace nového uživatele 
