BublaHonzo, v té Tvé skutečně fantastické recenzi mě, mj. zaujala tahle věta: I v dobách, kdy členové Pink Floyd pohlíželi na období před Dark Side poněkud s despektem a zahanbením jako na experimentální bloudění a dnes už nezajímavou psychedelii, nedali na ty první věci s Barrettem dopustit.. Pokusím se osvětlit, i když to nebude tak jednoduché, jak jsem si odpoledne myslel. To jsem totiž měl za sebou dopolední poslech The Piper At The Gates Of Dawn, a z některých těch písniček jsem byl až nadšen. Teď mi album dohrálo znovu, a fakt – jako fakt bez prdele – jsem se několikrát přesvědčoval, jestli hraje opravdu to správné. Marně přemýšlím, jestli u mě nějaká deska vyvolávala tak rozporuplné pocity, a to během dvou poslechů, během jednoho dne, během za pevnější zdraví a snížení celosvětové obezity.
No, nic, jsem čekvápnutej – jak se mi album dopoledne líbilo, tak teď zase moc ne, hehe. Nicméně to, co jsem chtěl napsat, platí, navzdory. Jako, že s tím souhlasím, víceméně, po poslechu těch dalších alb do The Dark Side Of The Moon. Jako, že je to taková nezajímavá psychedelie, takové jedno období, a The Piper At The Gates Of Dawn je úplně samostatná kapitola.
Tak si nejsem jistý, jestli jsem se vyjádřil alespoň částečně srozumitelně. Čemu bys ale rozumět měl, je fakt, že to video, kde mluví Rick Beato, jsem vypnul při třetí písničce, nechci nikoho urazit, ale takovými sračkami opravdu nehodlám ztrácet čas.
|