Marillion - Marbles V Hogarthovském období Marillion jsou dvě desky, které budou už nejspíš navždy hodnoceny jako ty absolutně nejlepší, nejoblíbenější. Jsou to alba Brave a Marbles. Pro mě osobně je to právě Marbles, které stojí na nejvyšším možném vývojovém stupni dokonalosti této kapely. A je úplně jedno, jestli posloucháte jedno, nebo dvou diskovou verzi, poněvadž obě dvě jsou vyrovnané a nesmírně, nesmírně silné. Materiálová náplň je pak svou kvalitou po právu porovnatelná s těmi nejlepšími dvojáky historie, jako jsou časově rozměrné desky Beatles, Pink Floyd, nebo Genesis. Všechny tyto 2cd, chcete li 4 lp, psaly dějiny moderního rocku stejně, jako Marillion touto, skutečně silnou kolekcí.
Pod producentským dohledem Davea Meegana (jasný odkaz směrem k albu Brave), vznikla ne úplně koncepční story, pospojovaná čtyřmi částmi titulní skladby, fungují jako hudební mezihry a sdělující pokračující příběh o vypravěčově dětské fascinaci kuličkami, sbírání a ztrátě většiny z nich v průběhu let. Krom oněch kratičkých, většinou necelé dvě minuty trvajících meziher, deska obsahuje jeden styčný moment za druhým. Obepíná ji trojice dlouho metrážních čísel The Invisible Man, Ocean Cloud (subjektivní vrchol desky) a Neverland a spousta, opravdu spousta delikatesních songů střední časové náročnosti. Jedna věc lepší jako druhá, předně taková Fantastic Place a po sobě jdoucí skupina těch nejlepších skladeb Marillion, jaké si jen fanda skupiny může představit - The Damage, Don't Hurt Yourself, You're Gone, Angelina a Drilling Holes. Jeden hudební orgasmus stíhá další, kapela dramaturgicky mimořádně silně nakupí songy v závěsu za sebou a emočně tak vyloženě dře posluchače z kůže. Wow.
Nejpozději touto deskou stvrdili Marillion svůj styl jako jedinečný sub žánr a když budu troufalejší mohu si dovolit napsat, rovnou jako svůj žánr, na který mají patent jen oni sami a na který žádná jiná kapela nedosáhne. Hodina a půl neuvěřitelné, působivé, úžasné a nanejvýš příjemné muziky od začátku až do konce. Epické monstrózní dílo, při jehož poslechu si nedokážu představit jinou desku, která by se svou uměleckou zralostí a citlivějším projevem dílu Marbles vyrovnala. Ohromující super dílo, kterému dávám ne deset, ale tisíc bodů. Návyková drogová záležitost.
10/10
|
Registrace nového uživatele 
