Judith: Řekl bych, že u Sparks máš téměř jistotu, že si dělají srandu neustále a ze všeho. Desku do hodnocení jsem vybral, protože byla první po disko éře, kde došlo k naprosté změně stylu, navíc originálním a zajímavým směrem. Na to navázali dalšími dvěma alby a ta další jsou zase trochu jiná. Na začátku to byl zase takový glam/hard/art/pop/rock.
Jinak pro zajímavost, na svém kontě mají asi 25 studiových alb, debut vydali původně jako Halfnelson (až v pozdější reedici jako Sparks) a jsou tam velké stylové rozdíly v různých obdobích, ale stojí za to si to projet celé a kouknout i na videa. Podstatná je tam dvojice bratrů Maelových a je jasné, že osobitý humor a podivno k nim prostě patří. A v textech toho bude ještě víc. Je vhodné nevnímat Sparks jenom jako hudbu. Fascinující třeba je, jakou image a vážnou tvář si dokáže celou dobu držet Ron, zatímco živý a výstřední Russell je jeho pravý opak. Určitě stojí za pozornost jejich společná studiová deska i koncerty s Franz Ferdinand.
Na svém kontě mají i takovou koncertní specialitu. Před vydáním alba Exotic Creatures Of The Deep v roce 2008 uspořádali v Londýně sérii jednadvaceti koncertů téměř v řadě za sebou (jenom několik jednodenních přestávek), při nichž chronologicky odehráli v kompletní podobě všechna předchozí alba a na tom posledním i novinku. |