Nové Plantovo album je hudebně přesně tam, kam autor výrazově mnoho let směřuje, tedy přinejmenším od Mighty ReArranger. Mysticismus, world music, country rock, zklidněné přemítání. Takhle si představuji autorské vyzrávání, tak jak je předvádí například ještě Gilmour, případně předváděl J.Cash. Neokázalé, současně nezaměnitelné, osobité a převelice nápadité. Hudebně mimo trendy, což je dobře.
Zvuk je špatný, má přesně ty nectnosti, které mi vadí. Všechno nacpané vepředu, zvuková stísněnost, nepohoda. Chybí mikrodynamika, chybí zadní scéna, podbarvující tóny. Zvukový kubizmus, kdy je v prvním plánu slyšet i to, co mělo být ztišené na okraji a vzadu. Dost to nahrávce škodí, vůbec není plastická, je to jedna přesaturovaná 2D placka. |